A pak moje obliba

19. června 2012 v 18:58 |  Něco z mála mých oblíbených.
Ráda kreslím, když mám dobrou náladu. A pak píšu. Píšu, teď zrovna o Sahaře (asi 200 let zpátky), a o tzv. Chrámu smrti. Je tam majlant best skvělejch pastí... mám ráda přírodu, a doufám, že se vám mé články o zvířatech všeho druhu líbí. snažím se je zkracovat, co to jde, ale pochopte, že to není legrace, zkrátit 5, nebo 6 stránek ve wordu, do necelé jedné. Takže mi odpusťte chybyčky, které se tam někdy sem tam naskytnou..
 

Nejdříve... to co existuje

19. června 2012 v 18:52 |  Něco z mála mých oblíbených.
Koně, jedno z mých oblíbených témat. Kolikrát už sem byla na zemi. Na matičce zemi, z které vždycky, bez vyjímky, vstávám otlučená. Můj kůň, kterého cvičím (i když si nejsem jistá, kdo koho cvičí, fakticky) se rád například válí před tím, než ho vyvedu z ohrady. Nejlépe v tom největším blátě, a po případě, že nikde bláto není, vyválí se v koňskej výkalech, abych byla slušná. Ty, kteří mají koně, nebo na koních jezdí sedlají je, to jistě chápou.

Okapi (samozřejmě zvřata. Fakticky!)

19. června 2012 v 18:42
Latinsky se jmenuje Okapia johnstoni.
Okapi mají tmavá těla s výraznými bílými pruhy na zadních nohou. Tvar těla je podobný žirafímu až na to, že okapi mají mnohem kratší krk. Oba druhy mají velmi dlouhý (okolo 45 cm), flexibilní, modrý jazyk kterým česají listí a poupátka ze stromů. Jazyk okapi je dost dlouhý na to aby si jím umyl oční víčka a vyčistil uši, je to jediný savec schopný olíznout si vlastní uši. Samci mají malé, kůží pokryté růžky.
Okapi jsou 2 až 2,5 metru dlouhé a 1,5 až 2 metry vysoké v kohoutku. Váží mezi 200 a 250 kilogramy.
Kromě poupat a listí jedí okapi ještě trávu, ovoce, houby a kapradí.
Okapi jsou převážně noční tvorové žijící samotářský život, schazející se pouze kvůli rozmnožování. Matka rodí maximálně jedno mládě. Novorozeně váží okolo 16 kg, březost trvá 421 až 457 dní. Mládě je kojeno matkou až 10 měsíců a dosahuje dosělosti mezi čtvrtým a pátým rokem života.
Sice nejsou označeni jako ohrožený druh, přesto jsou však omezováni ničením jejich obytného prostoru a pytlačením.
Druhové jméno (johnstoni) pochází od cestovatele Sira Harryho Johnstona, který vedl expedici do pralesa Ituri při které se poprvé povedlo odchytit živý exemplář Okapiho.Okapi je také posledním pozústatkem třeťohorných žiraf.Kvúli tomu je typická živoucí fosílie.
Okapi je nejbližší příbuzný žiraf.
Jeho přirozeným prostředím jsou deštné pralesy okolo řeky Kongo v severovýchodní části Demokratické republiky Kongo. Byl znám jen domorodcům až do roku 1901, díky této zvláštnosti si ho za svůj emblém vybrala mezinárodní kryptozoologická společnost.
 


Mustang. Fakticky!

19. června 2012 v 16:51
Historie: Název "mustang" pochází ze starého španělského slova "mestengo", což znamená cizinec. Mustangové jsou potomci španělských koní, kteří byli před 400 lety španělskými dobyvateli dovezeni do Ameriky.
Tam se Španělé stále častěji dostávali do kontaktu s indiánskými kmeny. Indiáni nejdříve zabili a snědli každého ukořistěného koně, ale když si začali uvědomovat jejich hodnotu jako dopravních prostředků, naučili se je ovládat a jezdit na nich. Používali je k nájezdům za účelem získání dalších koní. Ti, kteří jim nevyhovovali prostě pouštěli na svobodu, a tak se mustangové rozšířili až na 2 miliony divoce žijících koní. Později řada z nich byla zabita, další byli používáni k tahu nebo ke šlechtění. V roce 1971 byl přijat zákon na ochranu divokých koní v USA, a tak ještě dnes můžeme ve velmi malém množství tyto divoké koně spatřit. Shromažďují se v rezervacích, horách a ve vyprahlých rovinách na západě Ameriky ve skupinách asi patnácti koní-klisny, hříbata a hřebci do dvou let. Hřebci od svých tří let žijí samostatně, odděleny od stáda. Skupinu vede vedoucí klisna, která je neustále na pozoru. Jejich stravu tvoří většinou keře a trnité křoviny.
Popis plemene: Život mustangů ve volné přírodě vedl ke vzniku odolného a silného typu koně, který vydrží prudké mrazy i velká horka s minimálním dostatkem vody. Od doby, co žije mustang opět divoce, se smísil s různými jinými plemeny, takže u něj nenajdeme jednotný vzhled ani standardní barvu. Je to houževnatý kůň a měří 134-155 cm. Má spíše malou a pěkně tvarovanou hlavu s výraznýma očima, velkými nozdrami a přímou linií nosu. Krk je krátký, záď velmi srázná, nohy jsou silné a suché a kopyta pevná. Zdomácnělí mustangové jsou často dobrými jezdeckými koňmi. Díky jejich vrozené odolnosti a přizpůsobivosti se hodí na vytrvalost, jízdu do terénu, ale i pro práci při chovu dobytka.Takže... to bysme měli něco o mustangovy. Fakticky!

Něco o mě

19. června 2012 v 16:38
já sem já. Fakticky!

Vydry. Fakticky!

19. června 2012 v 16:20 | Vydra. Fakticky XD
Vydra říční je šelma z čeledi kunovitých, která se specializovala na pohyb a lov ve vodním prostředí - tělo má protáhlý hydrodynamický tvar, aby ve vodě kladlo co nejmenší odpor.
Její smyslové orgány (zrak, čich a sluch) jsou na malé hlavě umístěny v jedné rovině, aby i po vynoření jen malé části hlavy zjistila, co se děje nad hladinou. Velmi svalnaté končetiny mají mezi prsty plovací blány.
Vydry jsou nejdokonalejší plavci ze všech šelem, s lehkostí a ladností ve vodě provádějí i nejsložitější obraty. Kvůli dobré pohyblivosti jak ve vodě tak na souši nemají vyvinutou silnou tukovou vrstvu, která jiným vodním živočichům slouží v chladné vodě jako izolace. Jedinou jejich ochranou před chladem je velice hustá srst, která zadržuje vzduch, a tak zabraňuje úniku tepla a opačně.
Jednotlivá teritoria na řece zabírají 16 - 22 km a někdy i více. Samice obhajuje teritorium téměř opolovinu menší a teritorium jednoho samce může zahrnovat teritoria dvou a více samic. Vydry si označují svá území pachovými výměšky a trusem na viditelných místech, jako jsou vystouplé kameny, kořeny stromů nebo písečné lavice. Vydry se mohou pářit vprůběhu celého roku a březost trvá 58 - 62 dní. V České republice rodí samice nejčastěji v období dubna až srpna 1 - 4 mláďata do připravené nory vybudované většinou vbřezích vodních toků. Samice pečuje o mláďata sama. Mláďata se osamostatňují asi v jednom roce, kdy je matka odhání a ona jsou pak nucena obsadit svá vlastní teritoria. Fakticky!
Přítomnost vydry se dá zjistit nepřímo podle zbytků potravy na kamenech u vody a podle stop na měkkém podkladu: mají charakteristický tvar a obvykle jsou vidět i otisky plovacích blan.
Trus, který ukládá na viditelných místech a značkuje tak své teritorium, se pozná podle protáhlého tvaru a přítomnosti rybích šupin, kostí a jiných nestravitelných zbytků. Zvíře samotné poznáme podle protáhlého válcovitého těla, dlouhého u kořene zesíleného svalnatého ocasu a krátkých končetin s plovacími blánami. Srst vydry je krátká, lesklá, na hřbetní straně kávově hnědá a pod bradou a na hrdle smetanová. Při jídle je velice hlučná, když svými ostrými zuby drtí kosti a schránky kořisti a hlasitě mlaská.
Někteří lidé vydru považují za krásné zvíře a obdivují ji pro její ladnost pohybů a hravé chování.
Ernest Thompson Seaton napsal: "Mezi všemi divokými zvířaty, jejichž život jsem se pokusil vylíčit, vyniká jedno jako rytíř divočiny bez bázně a hany. Je to vydra veselá, bystrá a nebojácná vydra; jemná a laskavá ke svému vlastnímu druhu i mírná vůči svým sousedům ve vodním proudu; v životě je samá hra a radost, v obtížích odvaha sama, ideální ve svém prostředí, věrná až do smrti; nejvznešenějsí dušička, jaká kdy kráčela přírodou po čtyřech nohou. ..."

Víte, že ...?

… na dokonalé funkci srsti závisí život vydry, proto její úpravě věnuje až 10% své aktivity
… na 1 cm2 plochy těla vydře roste až přes 50 000 chlupů (kvůli vynikající srsti byly vydry člověkem po staletí loveny)
… vydry dokáží vyskočit při plavání někdy až 90 cm z vody
… vydra denně ujde 3 - 16 km, za hodinu zdolá až 4,5km a překračuje až 2 000 m vysoká horská pásma
… neutuchající zvědavost a hravost je pro vydry životní potřebou, hrou získávají nové zkušenosti, vydra-matka takto získané zkušenosti předává svým mláďatům
... vydra říční se vyskytuje téměř na 50% našeho území. Nejvíce v oblasti jihočeských rybníků, na Šumavě a Českomoravské vysočině.
A to je asi všechno o vydrách. Fakticky!
A jak říká moje sestra, "Ahoj s vydrou!"

Kam dál